Hodnocení: Lukrativnější polohu než jakou má hotel Zlatá hvězda, aby člověk pohledal. Být přímo v centru města Litomyšle na hlavním náměstí je to nejlepší, co se mohlo Zlaté hvězdě přinatrefit. Hotelová restaurace z toho samozřejmě těží, ale nemohu se zbavit pocitu promarněné příležitosti. Interiér tuctový a obyčejný, obsluha bez jakékoli přidané hodnoty, jídlo dobré, ale určitě ne oslňující, navíc v omezené nabídce, která je daleko za očekáváním. Je opravdu těžké se popasovat s tak do nebe volající průměrností, jíž se restaurant Zlatá hvězda prezentuje. Samotný hotel je přitom solidní superior třída se třemi a půl hvězdami na štítě, který těží a dobývá plusové body z bohaté historie. Restaurantu se podobné výdobytky zužitkovat nedaří. Ocenil bych ještě tak povedené nástěnné malby s motivy místního zámku, ale to je asi tak všechno, co v interiéru upoutá. Obsluha se snaží a funguje v rámci možností, ale bráno bez servítků je to slabé, ukoptěné a etablované v druhé národní lize. Svoje večerní posezení tady otevírám s klasickou jihočeskou kulajdou. Nemít nedávno stejnou polévku v jedné z mých oblíbených brněnských „top“ restaurací, řekl bych, že ta místní je hodně povedená. Ale pokud se pustím do srovnávání, hned padne kosa na kámen. Jak se říká: „Jde to, ale dře to!“. Podle jídelního lístku by tu mělo být i vejce, ale ať hledám, jak hledám, nenacházím. Ale alespoň tady jsou bylinky. Vzato kolem a kolem není to zlé, jenom ten požitek se nějak nedostavuje. V mezičase mezi polévkou a hlavním chodem je mi servírováno víno. Vybral jsem Zweigeltrebe 2011 od Vladimíra Tetura. Je to jemná tříslovina, plná chuť s tóny borůvek a višní z Velkých Pavlovic. Po prvních doušcích se už na stole objevuje krajová specialita: kachní prsa se švestkovo-povidlovou omáčkou a bramborovými špalíčky s perníkem. Úprava na talíři jako ze závodní jídelny průmyslového koncernu z 80.let minulého století, bez nápadu, bez přidané hodnoty, fádní a okamžitě zapomenutelné. Nicméně chuťově velice dobré. Příspěvek perníku mi sice přijde zcela mimo mísu, zato maso a omáčka jsou skvostné a chutnají náramně. Celá kombinace není vůbec špatná a dát jí nějakou lepší prezentaci, nerozpakoval bych se velebit nebe na výsostech. Dezert má podobu horkého lesního ovoce se zmrzlinou a zakysanou smetanou a platí pro něj to stejné, co jsem zmiňoval o pár řádků výše: výborný chuťový projev, ale mizerné předvedení. Káva z pražírny v Dražovicích je průměrná a díru do světa udělá jen velice těžko. Nejsem ze Zlaté hvězdy nadšen a nejsem zklamán. Je to tak půl na půl.
Datum návštěvy: 25.5.2019
Menu
Polévka: Kulajda s vejcem
Hl.chod: Kachní prsa se švestkovo-povidlovou omáčkou, bramborové špalíčky s perníkem
Zákusek: Horké lesní ovoce, zmrzlina, zakysaná smetana
Nápoje: Víno Vladimír Tetur Zweigeltrebe 2011
Nápoje: Minerální voda Toma natura jemně perlivá
Nápoje: Káva espresso lungo
Žádné komentáře:
Okomentovat