BESEDA

Kontaktní údaje: Beseda, nám. T.G. Masaryka 132, Veselí nad Lužnicí, mailto: petr.danek@centrum.cz, web: restaurace-beseda.makro.rest

Hodnocení: Restaurace Beseda se nachází přímo v centru Veselí nad Lužnicí na Masarykově náměstí. Rohová budova se kromě samotné restaurace s pivnicí holedbá i mohutnou letní zahrádkou s vlastním barovým pultem a také stejně bohatýrskou vyhlídkovou terasou. Interiér chtělo by se říct klasický, ničím neohromí, ale nepůsobí ani depresivním „hospodským“ dojmem. Obsluha je standardní, své služby poskytují bez velkých zádrhelů, ale také bez jakékoli přidané hodnoty. Zastavení na jednoduchý pozdní oběd se nese ve znamení vepřového gyrosu s tzatziki a zřejmě kvůli snížení ceny na lidovou úroveň s opečenými tousty, nealkoholického lahvového Staropramenu a espressa lunga značky Pizza d´Oro. Přiznám se, že netuším, na jakou klientelu restaurant míří. Jídlo je bez nápadu i bez výrazu. Kombinace gyrosu s tousty nefunguje ani omylem, trochu šťávy do té bídy dodává tzatziki omáčka, ale je jí zoufale málo, stejně jako salátové oblohy. Maso je sice docela dobře dochucené, ale je příliš tuhé a celek je suchý až běda. Není se tu čeho chytit, i když se člověk snaží, seč může. Pivo dobré, káva slabá, byť oceňuji, že smetana je servírována v keramice a ne ve formě kapucínu v plastu. Celkový dojem je rozpačitý. Chápu, že Veselí nad Lužnicí není a asi ani nikdy nebude gastronomickou Mekkou, nicméně ve výkladní skříni centra města bych očekával přece jen o stupeň vyšší level. Takto to bylo opravdu jen na tu rychlou zastávku mezi tady a tam, bez touhy se vracet.

Datum návštěvy: 19.8.2025

Menu
Hl.chod: Vepřový gyros, tzatziki, opečené tousty
Nápoje: Pivo nealkoholické Staropramen
Nápoje: Káva espresso lungo Piazza d´Oro s mlékem

KOZLOVNA U FRANTIŠKA

Kontaktní údaje: Kozlovna U Františka, nám.F.Křižíka 1483/5, Tábor, mailto: kozlovna@centrum.cz, web: www.kozlovna.cz

Hodnocení: Kozlovna U Františka se nachází v centru Tábora na jednom z hlavních silničních přivaděčů do města. V interiéru se hosté setkají s pivovarským konceptem, tak jak ho prezentují Kozlovny po celé České republice jen s těmi odlišnostmi, které vyplývají s prostorových dispozic podniku. Tady je to uspořádání do písmene U a suterénní patro. Na vše, jako už tradičně, shlíží z piedestalu mohutná plastika Kozla. Personál na place je zastoupen výhradně ženami. Dámy jsou vysoce výkonné, rychlé a pohotové. Po place se pohybují jako utržené ze řetězu, energicky a zdánlivě neunavitelně. Možná proto už na úsměv nebo rozšířenou komunikaci se zákazníkem nemají náladu. Jejich služby jsou lepší standard, ale ničeho víc se zákazník nedočká. K pití mám při své polední návštěvě nealkoholické čepované pivo Birell, jídelní menu sestává bramboračky s kroupami a noků se špenátem v sýrové omáčce s mozzarellou a parmezánem. Polévka je krásně bohatá, ale málo teplá a ve svém chuťovém projevu poměrně hrubozrnná. Nezůstane po ní žádná dlouhodobá vzpomínka. Bramborové noky jsou hodně hutné už sami o sobě, když se k tomu přidá ještě mozarella, parmezán a sýrová omáčka, je vymalováno. Špenát se sice snaží o alespoň emotivní odlehčení, ale funguje spíš jen jako barevné ladění jednolité téměř kompaktní struktury. Netvrdím, že je to špatné jídlo, chuť je výborná, noky evidentně ručně vyráběné, ale konzistence pokrmu je natolik lepivá a homogenní, že se rychle přejí a unaví chuťové buňky. Espresso z koncernu Café Reserva v tom nejzákladnějším servírování je dobré, nic víc, nic míň. Celkově hodnotím Kozlovnu U Františka jako příjemný moderní podnik, který bezesporu uspokojí vyznavače klasické české kuchyně a jedlíky, kterým na nějakých kulinářských finesách zase až tolik nezáleží. Fajnšmekry dost možná malinko zklame, ale asi ani je neurazí.

Datum návštěvy: 30.9.2018

Menu
Polévka: Bramboračka s kroupami
Hl.chod: Bramborové noky se špenátem v sýrové omáčce s mozzarellou a hoblinkami parmezánu
Nápoje: Nealkoholické čepované pivo Birell
Nápoje: Káva espresso lungo se smetanou Café Reserva

ORIGINÁL GAMBRINUS PIVNICE 1869

Kontaktní údaje: Originál Gambrinus pivnice, 9.května 519/7, Tábor, mailto: originalgambrinus@seznam.cz, web: www.original-gambrinus.cz

Hodnocení: Originál Gambrinus pivnice 1869 se nachází na rozhraní Starého a Nového města v Táboře na jedné z jeho centrálních tříd. Prostorové rozložení restaurantu je do dvou místností. Hned u vchodu jsou okatě vystaveny pivní tanky, jak se stalo už dobrým zvykem ve všech podobných restauracích s pivovarnickým konceptem. Prosvětlené motivační obrázky vytvářejí pohodovou atmosféru, o vzrušení se starají velké televizní LED obrazovky se spuštěným sportovním kanálem. Na vybavení je vidět, že už má leccos za sebou, ale ještě se zuby nehty drží nad vodou. Obsluha odpovídá typu podniku, kde více než na jemné finesy se hledí na výkonnost, rychlost a pohotovost. Občas se sice malinko čeká, ale není to nic strašného a nervy drásajícího. Protože jsem v pivnici značky Gambrinus, je volba pití jasná: čepovaná 11° s obchodním označením Excellent. S jídlem je to trochu horší. Polévky žádné nejsou, předkrmy nevedou, z dezertů je jen zmrzlinový pohár. Nakonec se rozhoduji využít nabídku pochutin k pivu, odkud vybírám marinovaný grilovaný hermelín s brusinkami a rozpečenou bagetou. Úprava na talíři by byla excelentní, nebýt lehce povadlé polníčkové oblohy. Nicméně i tak je to radost pohledět a stejně příjemné je i ochutnat. Grilovaný sýr se krásně táhne a má velmi jemnou a delikátní chuť, která ještě více vynikne, když se zkombinuje s brusinkovým dipem. Nádhera!!! Následuje hovězí Rump steak s grilovanou zeleninou. Opět je mi předložena velice pěkná a promyšlená kompozice, která zcela pochopitelně do popředí vytahuje špalík krásně upraveného masa. Propečení médium je věrně dodrženo a celek chutná tak, až se mi za ušima dělají boule. Tenhle chod si věru zasluhuje pochvalu. Protože, jak už bylo řečeno, dezerty nejsou, končím večer nad šálkem espressa značky Café Reserva, které je velmi dobré a bez výhrad. Návštěva gambrinuského Originál konceptu je tak trochu sázka na jistotu. Jídla zde mají opravdu zvládnuté na jedničku s hvězdičkou a atmosféra málokdy zklame. Takže vážení ano, odcházím odsud dobře najeden a spokojen.

Datum návštěvy: 29.9.2018

Menu
Předkrm: Marinovaný grilovaný Camembert s brusinkami a rozpečenou bagetou
Hl.chod: Hovězí Rump steak s grilovanou zeleninou
Nápoje: Pivo čepované Gambrinus 11° Excellent
Nápoje: Káva espresso lungo se smetanou Café Reserva

HAVANA KAFÉ

Kontaktní údaje: Kafé bar Havana, Žižkovo nám.17, Tábor, mailto: horejsi.hanka@seznam.cz, web: www.kafehavana.cz

Hodnocení: Kafé bar Havana se nachází přímo v centru starého Tábora na Žižkově náměstí. Exkluzivní poloha ho předurčuje k vysoké návštěvnosti, a protože se jedná o podnik nevelké velikosti, je opravdu problém získat zde místo v protěžovaných poledních a večerních časech. I já jsem při své návštěvě tady odsouzen vzít zavděk vysokým barovým koutkem, přilepeným k jedné ze stěn. Prostor je jinak rozčleněn do dvou místností a využit je skutečně na maximum, takže lidem, kteří jsou zvyklí se při jídle rozmachovat, hrozí nebezpečí střetu se sousedem. Na nějakou intimitu či diskrétnost je třeba hned zkraje zapomenout, tohle je místo pro kolektivní gastronomické spolunažívání. A stejně jako je prostor vytěžen pozičně, je zaplněn, i co se týče nejrůznějších ozdobných propriet a interiérových doplňků. Skoro se až nabízí slovo přeplácaný. Obsluha je tak trochu ani ryba ani rak. Těžko jim z profesionálního hlediska něco vyčítat, na druhou stranu je ale také není za co chválit. Působí lehce odtažitě a neosobně, jakoby je zajímalo jen velmi málo nebo nic. Podivuhodná je také taktika výběru hostů. Obsluha dá na každý uvolněný stůl okamžitě kartičku s rezervací, a pak platí lína huba holé neštěstí. Kdo se nezeptá na místo, odchází, ti aktivnější projdou do dalšího schvalovacího kola a jsou-li uznání způsobilými, ovšem netuším podle jakých měřítek, jsou usazeni ke stolku, zablokovanému rezervací. Funguje to jedna radost. Polední zastaveníčko otevírá rozlévané polosuché Chardonney a po dvaceti minutách donesený tataráček z uzeného lososa na rukolovém salátku s bagetou. Na první pohled je tartar poměrně hrubé konzistence, ale jinak je vše v pořádku a chuťově je výborný. Po dalším dvacetiminutovém čekání následují hranolky z kapřího filetu s bylinkovým dipem a coleslaw salátem. Tady platí v jednoduchosti je síla a toto jídlo naplňuje uvedené motto maximálním způsobem. Opravdu mě nenapadá, co bych chtěl k jednotlivým položkám ještě přidat, tak parádně to funguje. Dezert má podobu teplého jablkového závinu s vanilkovou zmrzlinou a šlehačkou, tentokráte doneseného promptně společně s kávou značky Bazzara. Ani k jednomu z uvedeného nemám výhrady. Výsledný dojem z kafé baru Havana je rozpačitý. Na jedné straně výborné jídlo, ke kterému je těžké mít nějaké výhrady, na straně druhé předlouhé čekací doby, nevýrazný personál a atmosféra vzájemného koukání se sousedům do talíře. Upřímně, zažil jsem už lepší chvilky.

Datum návštěvy: 29.9.2018

Menu
Předkrm: Tataráček z uzeného lososa na rukolovém salátku, bagetka
Hl.chod: Hranolky z kapřího filetu s bylinkovým dipem a coleslaw salátem
Zákusek: Teplý jablkový závin s vanilkovou zmrzlinou a šlehačkou
Nápoje: Víno rozlévané Chardonnay IGT
Nápoje: Minerální voda Bonaqua jemně perlivá
Nápoje: Káva espresso lungo se smetanou Bazzara

U DVOU KOČEK

Kontaktní údaje: U Dvou koček, Svatošova 310, Tábor, mailto: svatek.josef@centrum.cz, web: www.ukocek.cz

Hodnocení: Restaurace U Dvou koček se nachází v historickém centru Tábora v jedné klidné a tiché boční uličce, vedoucí z centrálního Žižkova náměstí. Výzdoba interiéru se nedokáže rozhodnout, zda dá přednost duchu husitských středověkých krčem, nebo se oděje po vzoru sedlácké světnice. Jsou tu kamenné zdi a zídky, klenuté stropy, vyvýšené stupně a poměrně členitý, na maximum využitý prostor. Přesto se tady člověk necítí stísněně nebo omezeně. Na druhou stranu celkový pocit z vnitřního uspořádání je pocit přeplácanosti a neorganizovanosti, není v tom vidět žádný koncept ani jednotící prvek, který by tomu všemu dal pevný rámec. Obsluha je mladičká, sympatická a příjemná. Děvčata lítají po place jako utržené ze řetězu a ještě se přitom stíhají usmívat a působit svěže a energicky. Přestože by se jim dala vytknout sem tam nějaká ta drobná chybička, jejich nadšení a elegance to stokrát vyváží. Pro začátek objednávám víno a minerální vodu. Z bohatého vinného lístku vybírám soukromé vinařství Sedlák a jejich kabinetní ryzlink vlašský ročník 2016. Víno má žlutozelenou barvu, minerální až jemně zemitou vůni a chuť připomínající zelené jablko. Je krásně kulaté a vyvážené. Minerální voda posílá bublinky na hladinu ve sklenici pod značkou Toma Natura. Jako předkrm volím kachní paštiku na bylinkovém salátku s brusinkami, mandlemi a francouzskou bagetkou. Velmi konzistentní kompozice jde ruku v ruce s vynikající chutí. Jsem až překvapen, jak skvěle tady všechno funguje a vzájemně spolupracuje. Jednotlivé složky jsou přitom samy o sobě poměrně dost výrazné a osobité, přesto je to sevřený a harmonický koncert tónů a nálad. Hlavní chod má podobu grilovaného filetu z okouna s koprovým dipem, čerstvou zeleninovou oblohou, citronem a vařenými bramborami. Pokrm se prezentuje opět velmi příjemnou úpravou, která dává vyniknout jednotlivým položkám. Chuť krásně drží sevřenou linii, do níž přispívají všechny ingredience rovným dílem. Nic nepřečnívá a nic nechybí. Někdy stačí opravdu málo a výsledek je malý zázrak stejně tak, jako v tomto případě. Pro závěrečný dezert jsem šáhl do denní nabídky a pro jednou jsem neměl šťastnou ruku. Čokoládový dort je hodně hutný, těžký a extrémně sladký. Klasifikoval bych ho jako dietní chybu a nejnepovedenější položku večera. Bezejmenné espresso má co dělat, aby tento handicap srovnalo,ale daří se mu to. Restaurant U Dvou koček asi málokdo označí jako táborský gastronomický top podnik, přesto se tu dá strávit příjemná chvilka ve společnosti velmi dobrého jídla. Já odtud odcházím spokojen.

Datum návštěvy: 28.9.2018

Menu
Předkrm: Kachní paštika na bylinkovém salátku s brusinkami a mandlemi, francouzská bagetka
Hl.chod: Grilovaný filet z okouna s koprovým dipem, čerstvou zeleninovou oblohou, citronem a bramborami
Zákusek: Čokoládový dort
Nápoje: Víno Sedlák Ryzlink vlašský kabinet 2016
Nápoje: Minerální voda Toma Natura jemná
Nápoje: Káva espresso lungo se smetanou

ELZET GRILL RESTAURANT

Kontaktní údaje: Hotel Elzet, Měšice 474, Tábor, mailto: info@hotelelzet.cz, web: www.hotelelzet.cz

Hodnocení: Hotel Elzet se nachází 3km od centra Tábora v místní části Měšice. Kromě ubytování provozuje také bar a grill restaurant. Samotný restaurant bezbariérového typu nabízí tradiční českou i mezinárodní kuchyni. V interiéru na první pohled zaujme kruhový bar s pěticí centrálních TV obrazovek, na kterých běží jeden z českých hudebních kanálů. Tento bar rozděluje podnik na dvě stejnorodé části, o další členění se pak starají paravány, jež každému stolu zajišťují dokonalý pocit soukromí. V patře, kam se dá dostat po dřevěných točitých schodech, se pak nachází Staročeská krčma, upomínající na pravověrnou atmosféru venkova. K dispozici je dětský koutek, v létě pak dvě květinové letní zahrádky. Obsluha je výkonná a chladně profesionální, ani jediný úsměv jim za celou dobu mé návštěvy neozdobí tváře. Fungují dobře, ale nepřidávají nic navíc. Sváteční oběd startuje čepovaná originál kofola a jihočeská kulajda. Polévka je evidentně hotovka, protože není moc teplá, zato je bohatá a chutná docela dobře. Na zamilování se, nebo na dlouhodobé zapamatování to není, ale na druhou stranu to není ani zklamání. Následují krůtí medailonky s brusinkovou omáčkou a hranolky. Úprava na talíři, přiznám se, nic moc. Také celková koncepce nějak postrádá nápad, který by zaujal a ponoukal k jídlu. S chuťovým projevem to není o mnoho lepší. Maso postrádá šťavnatost stejně jako jakýkoli výraz, omáčka to bohužel nepozvedne a hranolky jsou jako ze supermarketu. Celkový dojem je fádní a obyčejný. Člověk se nají, ale nic to v něm nezanechá. Panna cotta s jahodami je oproti tomu úplný zázrak. Hladivá, akorát sladká a opravdu chuťově luxusní. Espresso LavAzza v kavárenské servírování je plytké a obyčejné. Elzet hotel se svým grill restaurantem je bezpochyby na pohled kouzelná oáza uprostřed ničeho, ovšem z hlediska jídla a služeb je to spíše takový ten prachsprostý motorest, který neurazí ani nenadchne.

Datum návštěvy: 28.9.2018

Menu
Polévka: Jihočeská kulajda
Hl.chod: Krůtí medailonky s brusinkovou omáčkou a hranolky
Zákusek: Panna cotta s jahodami
Nápoje: Čepovaná kofola originál
Nápoje: Káva espresso lungo se smetanou LavAzza

U ZELENÉHO STROMU

Kontaktní údaje: U Zeleného stromu, Arbeiterova 53/1, Tábor mailto: burg.p@seznam.cz, web: www.uzelenehostromu.webnode.cz

Hodnocení: Restaurace U Zeleného stromu se nachází v jednom z historických domů zapadlé uličky v centru Tábora, jen pár kroků od Žižkova náměstí. V interiéru se spolu bije hned několik různorodých stylů. Je tu drsný pub s barem a mohutným krbem, venkovská chalupa s gigantickými stropními trámy a hrubou dlaždicovou podlahou, lehounká secesní vstupní pergola a výzdoba a nakonec i letní zahrádka ve vnitrobloku, které s dříve uvedenými styly nemá pranic společného. Půdorys do tvaru písmene L nabízí dostatek prostoru, skoro by se až řeklo, že s ním majitelé až marnotratně hýří, což určitě není na škodu návštěvníkům. Naopak. Obsluha je všímavá a ochotná. Není to žádné vrcholové know-how I.kategorie, ale svůj díl práce zvládají bez problémů či zaškobrtnutí. Restaurace nabízí tak, jako mnohé jiné, ve všední den polední meníčka, je ovšem podivné, když pár minut po poledni už tři ze čtyř nabízených jídel nejsou k mání. Ne že by mi to vadilo, využívám tuto volbu jen zcela výjimečně. Tady a teď ovšem sahám po polévce z této menu nabídky. Jedná se o bramboračku v klasickém provedení. Ani dobrá, ani špatná, prostě obyčejná denní polévka. Pro hlavní chod se už ovšem obracím na jídelní lístek a vybírám si čerstvé taglietelle s pancettou. Sypané jsou klasicky sýrem, kterého je tak akorát. Co už ale tak akorát není, je množství oleje, v němž se topí. Zredukovat ho na polovinu, celkový dojem by byl mnohem lepší. Takto má člověk v závěru konzumace z úrovně jídla docela smíšené pocity. Káva Cellini v tom nejprostším servírování s kapucínkem v plastu je standard, který sice neohromí, ale také se o něm nedá říct, že by byl vysloveně špatný. A takové je to vlastně i s celým restaurantem. U Zeleného stromu je prostě podnik, jakých je dnes dvanáct do tuctu. Nic výjimečného, co by člověka táhlo se sem znovu vrátit.

Datum návštěvy: 19.7.2018

Menu
Polévka: Bramboračka
Hl.chod: Čerstvé tagliatelle s pancettou
Nápoje: Nealkoholické pivo Birell
Nápoje: Káva espresso s mlékem Cellini

GOLDIE

Kontaktní údaje: Hotel Nautilus, Žižkovo nám.20, Tábor, mailto: info@hotelnautilus.cz, web: www.hotelnautilus.cz

Hodnocení: Restaurace Goldie hotelu Nautilus se nachází přímo v historickém centru Tábora. Dá se říci, že lepší polohu si šéfkuchař Martin Svatek snad ani nemohl přát. Možná i proto může hostům nabídnout skutečnou exkluzivitu geniálně sestaveného sezónního jídelníčku. Ta zcela pochopitelně míří na znalou a poučenou klientelu, jež si tuto výjimečnost může dovolit a chce si ji plnohodnotně užít. To koneckonců koresponduje i s osobní přítomností šéfkuchaře na place, kde zcela bezprostředně komunikuje s hosty. Má tak skutečně velmi rychlou a okamžitou zpětnou vazbu. Je to osobité, milé a povyšuje to zážitek z návštěvy do stratosférických výšin. Samozřejmě bez skvělého jídla a profesionální obsluhy by to bylo jen nošení dříví do lesa, ale mistr Svatek se nemusí bát ani v jednom z uvedených parametrů. Personál i jídlo si v Goldie restaurantu zaslouží bez debat absolutorium. Co se týče interiéru, tam jsem přece jen malinko na rozpacích. Mám-li ho charakterizovat jediným slovem, zvolil bych pompéznost, která se jako zlatá nit táhne celým prostorem. Je to takový pokus moderny vypadat starobyle, který ovšem ustrnul někde na polovině cesty, takže více než o historii je to o kašírovaném umění. Problém mám i s rádoby pohodlnými klubovkami, které se ke stolování skutečně moc nehodí. Člověk menší dvou metrů výšky se v nich ztratí a stolní deska je pak pro něj příliš vysoko. Ani s obrovským polštářem pod sedací partií ji nemám v komfortní pozici a po celou dobu návštěvy se cítím jako malomocný. Pro seznámení s uměním šéfkuchaře volím čtyřchodové sezónní menu i s párovanými víny. Start má podobu skleničky prosecca od Anny Spinato. Hned po ní následuje sýrovo-salátová letní variace. Kromě ovčího sýra je zde ještě omáčka z maracuji, špičaté zelí, koriandr a chilli. Funguje to spolu parádně. Především kombinace sýra a zelí se sladkou ovocnou omáčkou. Ten kontrast je tak jedinečný, že ještě dlouho poté, co je jídlo ze stolu pryč, na něho člověk vzpomíná. I spárované víno Veltlínské zelené od Steiningera trefuje hřebíček na hlavičku a krásně rámuje výjimečnost tohoto vstupního chodu. To už ale přichází filet z candáta s cizrnou, fenyklem, pomerančem a ředkvičkami. Krásná úprava a famózní chuť, takhle jednoduše lze tento malý zázrak charakterizovat. Jestliže by snad ještě někdo pochyboval o zážitkové gastronomii v restaurantu Goldie, tak tohle exkluzivní představení ho musí přesvědčit. Je to úžasné. Člověk objevuje tisíce tónů a barev, laská se s jednotlivostmi a užívá si harmonie celku. Jednoduše dokonalost. Ve sklenici je jako doprovod skvělý Ryzlink rýnský z Nového vinařství. Jsem z tohoto chodu tak nadšen, že zlatý hřeb večera, kterým je dančí hřbet s omáčkou z foie gras, zvěřinovou klobáskou, červeným zelím, bezinkou a bramborovou kroketou už tolik neprožívám. Je to samozřejmě pořád výborný pokrm, ale už mám pocit překombinovanosti a uměle vytvářené složitosti, která se v tomto případě míjí účinkem. I bordeauxské červené Chateau Clou du Pin Premium trochu zůstává za očekáváním. S mraženou panna cottou a růžovým Lahoferem se ovšem znovu vrací nadšení. Manipulace s hluboce zmraženým produktem sice není z nejjednodušších, ale chuťový projev všechnu to námahu s porcováním vynahrazuje. Jako bonus dostávám k výborné kávě Varesina ještě sladkou tečku v podobě bílé a hořké čokolády s meruňkami. Na rozloučenou dávám armagnac Bas Vaghi z roku 1987, který má nejen mimořádnou chuť, ale i cenu. A to je už vše. Vlastně pozor, ještě osobní poděkování a rozloučení se s šéfkuchařem Svatkem. Až poté, je tomuto kulinářskému svátku odzvoněno a zbývají už jen vzpomínky. Na Goldie restaurantu je vidět, že nejen v naší stověžaté Praze, se dá dělat gastronomie na té nejvyšší, klidně i mezinárodní, úrovni.

Datum návštěvy: 18.7.2018

Menu
Předkrm: Ovčí sýr, maracuja, špičaté zelí, koriandr, chilli
Hl.chod I: Filet z candáta, cizrna, fenykl, pomeranč, ředkvičky
Intermezzo: Sušený jelení hřbet s liškami a jedlými květy
Hl.chod II: Hřbet z daňka, omáčka z foie gras, zvěřinová klobáska, červené zelí, bezinka, bramborová kroketa
Zákusek: Mražená panna cotta
Zákusek: Bílá a hořká čokoláda, meruňky
Nápoje: Víno rozlévané Anna Spinato Prosecco DOC Brut
Nápoje: Víno rozlévané Steininger Veltlínské zelené 2016
Nápoje: Víno rozlévané Nové Vinařství Ryzlink rýnský 2016
Nápoje: Víno rozlévané Chateau Clou du Pin Premium 2015
Nápoje: Víno rozlévané Lahofer Rosé 2016
Nápoje: Armagnac Bas Vaghi 1987
Nápoje: Minerální voda Mattoni jemně perlivá
Nápoje: Káva espresso lungo se smetanou Varesina Caffé

LA CAVE

Kontaktní údaje: Hotel LH Dvořák, Hradební 3037, Tábor, mailto: recepce@lhdvoraktabor.cz, web: www.lhdvoraktabor.cz

Hodnocení: Restaurace La Cave je součástí čtyřhvězdičkového hotelu LH Dvořák v Táboře a kuchyni tu má na starost oceňovaný šéfkuchař Martin Pudil. Zrekonstruované sklepní prostory s cihlovými a kamennými stěnami dýchají atmosférou a prvorepublikovou nostalgií. Interiérové hrátky jsou decentní, krásně využívají osvětlovací tělesa, přičemž hlavní důraz je kladen především na prostor a intimitu. Ostatně prostoru se mi dostává měrou vrchovatou, neboť ve všední den v poledne je tu dokonale prázdno. Bez ohledu na to či právě proto jsou poskytované služby prvotřídní. Personál je vskutku velmi zdatný, ochotný a úslužný. Jejich servis je nabízen se zájmem i úsměvem na vysoké profesionální úrovni. Polední zastaveníčko otevírám jemně perlivou minerálkou a rozlévaným bílým Chardonnay. Víno je citlivě vychlazené, krásně svěží a jiskřivé. Jako předehra jsou mi nabídnuta drcená sušená rajčata v oleji s pečivem. Je to taková načechrávačka na jednu dobu. To už se mi ale nese předkrm v podobě anglického roastbeefu s cibulovou marmeládou a ančovičkovou majonézou, to celé posazené na plátku tmavého chleba. Je to nádhera na oko i na chuť. Člověk tady může s každým jednotlivým soustem objevovat něco nového a mimořádného, aniž by to jakkoli narušilo celkový skvělý dojem. Jako hlavní chod jsem vybral hovězí krk na černém pivě s bramborovou kaší a nakládanými cibulkami. Opět je to představení par excellence. Na talíři to už snad ani nemůže vypadat lépe a zajímavěji. Sbíhají se mi sliny už od pohledu. Masa je opravdu nádherný kousek a je mistrně připravený a dochucený. Pozadu nezůstává ani výborná a silná omáčka. Dokonce i ta bramborová kaše má cosi do sebe a sem zapadne jak šroubek do matičky. Cibulky už jenom dolaďují zážitek. Tohle se nejí, tohle se vychutnává. Na závěr se představuje jablečný páj s tvarohovou pěnou a lísko-oříškovou zmrzlinou. Ani v tomhle případě nastavená laťka nijak neklesá. Všechny ingredience si spolu výborně rozumějí a navzájem se doplňují, takže výsledek je opět radost spořádat. Když se k tomu přidá ještě prvotřídní káva z dílny pražírny Piacetto není moc co řešit. La Cave slibuje na svých webových stránkách excelentní gastronomický zážitek a přesně to také dodává. Spokojenější už být ani nemohu.

Datum návštěvy: 18.7.2018

Menu
Předkrm: Anglický roastbeef s cibulovou marmeládou a ančovičkovou majonézou
Hl.chod: Hovězí krk na černém pivu s bramborovou kaší a nakládanými cibulkami
Zákusek: Jablečný páj s tvarohovou pěnou a lísko-oříškovou zmrzlinou
Nápoje: Víno rozlévané Chardonnay
Nápoje: Minerální voda Bonaqua jemná
Nápoje: Káva espresso lungo se smetanou Piacetto

ILLUSION

Kontaktní údaje: Hotel Palcát, 9. května 2471/2, Tábor, mailto: recepce@hotelpalcat.cz, web: www.hotelpalcat.cz

Hodnocení: Restaurace hotelu Palcát v Táboře se snaží upoutat specialitami české a mezinárodní kuchyně. Taktovku kulinářského umění drží v ruce Richard Melecski, člověk který má zkušenosti vpravdě světové. Interiér nabízí moderní a jednoduché trendy stylově čistých proporcí. Rafinovanost a komplikované struktury se tady rozhodně nenosí. Na pocitové úrovni to funguje velmi dobře, nicméně osobitost tomu chybí. Personál je milý, vstřícný a pohotový. Bohužel znovu chybí nějaká ta přidaná hodnota, která by jejich servis povýšila na výjimečný a nezapomenutelný. Svoji večerní návštěvu tady zahajuji s jemně perlivou minerální vodou a francouzským certifikovaným vínem z oblasti Châteauneuf du Pape od Vergniaud Bernard v ročníku 2011. Jedná se o elegantní víno, jemuž dominují černé bobuloviny, třešně a švestky a které se prezentuje bohatými tříslovinami, Ještě předtím mi na stole přistává předkrm v podobě carpaccia z červené řepy s čerstvým kozím sýrem, pekanovými ořechy a salátkem frisé. Velmi pěkná úprava koresponduje s krásně harmonickým chuťovým projevem, v němž nic nevyčnívá a vše spolu bezproblémově spolupracuje. Ochucení je výborné a snad jediné, co bych vytkl je lehounce unifikovaná chuť, která postrádá nějaké to překvapení. Hodně podobné je to i s následujícím vyzrálým steakem z hovězí svíčkové s pečenými brambůrkami Grenailles a omáčkou ze zeleného pepře, koňaku a smetany. Top nabídka podniku rozhodně zůstává daleko za očekáváním. Omáčka je parádní, brambůrky skvělé, ale o mase je škoda mluvit. To je bez šťávy, bez náboje, bez barvy. Vyzrálé hovězí nepřipomíná ani omylem a styl propečení je úplně mimo zadané mantinely. Je to škoda převeliká, protože dostat pořádnou flákotu, bylo by to na pochvalu před nastoupenou jednotkou a s čestnou salvou navrch. Takto je to jen dobré. Dezert na závěr má podobu panna cotty s krémem a čerstvým ovocem. Přiznávám, že něco tak gumově sterilního jsem už dlouho neměl. Kombinace čokoláda-vanilka je poznatelná snad jen podle barvy, protože v chuti se to prostě nedá rozlišit. Na druhou stranu, káva z koncernu pražíren illy v plném servírování je skvostná a chutná náramně. Hodnotit táborskou restauraci Illusion je opravdu oříšek. Na jedné straně jsou tu náznaky na zážitkovou gastronomii, na straně druhé poměrně fatální nedostatky. Rozhodně je co zlepšovat a kam se posouvat.

Datum návštěvy: 17.7.2018

Menu
Předkrm: Carpaccio z červené řepy s čerstvým kozím sýrem, pekanovými ořechy a salátkem frisé
Hl.chod: Vyzrálý steak ze svíčkové s brambůrkami Grenailles a omáčkou ze zeleného pepře, koňaku a smetany
Zákusek: Panna cotta
Nápoje: Víno Vergniaud Bernard Châteauneuf du Pape 2011
Nápoje: Minerální voda Mattoni jemně perlivá
Nápoje: Káva espresso lungo illy se smetanou

ČERNÁ PERLA

Kontaktní údaje: Černá perla, Šafaříkova 3123, Tábor, mailto: info@cerna-perla.cz, web: www.cerna-perla.cz

Hodnocení: Černá perla spustila kotvu na břehu vodní nádrže Jordán v Táboře. Pyšní se zastřešenou terasou s posezením, dětským koutkem i parkovištěm. Hned vedle restaurace je dětské dopravní hřiště a o kousek dál pak odpočinková zóna Jordánu. Interiér se tváří moderně a šikovně využívá nevelké plochy, jež je mu dána. V duchu názvu podniku je na zdi freska s černou pirátskou plachetnicí a mořské motivy jsou i na obrazech vedle oken. Obsluha je uvolněná, pohodová a usměvavá, avšak všímavost jednoznačně nepatří mezi jejich nejsilnější stránky. To, že si u velké skupiny nepamatují, co si kdo objednal, se přehlédnout ještě dá, ale fakt, že popletou přílohy k hlavním chodům a v jednom případě přinesou dokonce něco úplně jiného, je už akceptovatelné jen s velkou dávkou shovívavosti. Jsem zde s kolegy na pracovním obědě. Venku je zamračený deštivý den a restaurant je poloprázdný. Začínám jihočeskou kulajdou se zastřeným vejcem. Polévka je pěkně krémová a hustá, jen se nemohu zbavit pocitu, že ji chybí nějaký výraz. Zapomínám na ni v tu samou chvíli, kdy mi odnesou ze stolu prázdný talíř. Jako hlavní chod volím steak z krkovičky na pepři s cibulovou omáčkou z černého piva a se smaženými hranolkami. Jestliže jsem polévce vytýkal malou výraznost, v tomto případě naopak musím chválit. Maso i omáčka jsou výtečné, krásně si hrají s tóny a navzájem soupeří o pozornost. Hranolky jsou v tomto měření sil pouze chudou žebravou sestřičkou, stojící v příkopu u cesty a slávy se zřejmě nikdy nedočkají. Rozlévané bílé víno odrůdy Rulandské šedé ze Sedlece je pěkně vychlazené, a coby stolní víno pro běžné denní pití docela dostatečné. Nezaujme ani neurazí. Espresso značky Varesina Caffé na závěr je dobrý kavárenský standard a nemám, co bych mu vytkl. Restaurace Černá perla je vcelku solidní podnik, kam se dá zajít na docela normální oběd se skupinou přátel, stejně jako si zde dokážu představit společenskou oslavu nebo sváteční večeři při svíčkách. Pirátský poklad jsem na břehu Jordánu nenašel, ale třeba někdy příště…

Datum návštěvy: 24.5.2016

Menu
Polévka: Jihočeská kulajda se zastřeným vejcem
Hl.chod: Steak z krkovičky na pepři s cibulovou omáčkou z černého piva, smažené slim hranolky
Nápoje: Víno rozlévané Sedlec Rulandské šedé
Nápoje: Minerální voda Korunní perlivá
Nápoje: Káva espresso Varesina Caffé